Severský zápisník Jakuba Kováře č. 3 - SROVNÁNÍ
„Předně musím říct, že oba šampionáty se hodně liší,“ líčí mladá brankářská opora, která má hodně reálnou šanci stát se pro zbytek mistrovství českou jedničkou. V čem nejvíc? „Loni v Bratislavě to hokejem hodně žilo. Na každé ulici, prostě všude jste potkával fanoušky různých zemí. Navíc byla na většinu zápasů zaplněná hala. A v tom je tady největší rozdíl,“ dodává Jakub Kovář. „Celkově prostě Slovensko mnohem víc žilo hokeje, než teď Švédsko,“ ujišťuje.
Ovšem mistrovství světa, to není jen o tom přijít na zápas a odejít. Je to obrovská organizační práce, která třeba pro jednotlivé týmy spočívá i v tom, jaké mají v halách zázemí nebo kde bydlí. I v tomhle je velký rozdíl oproti Bratislavě. Tady však nejde jednoznačně říct, že je to rozdíl k horšímu. „Šatnu máme letos větší. Všichni se v pohodě vejdeme,“ uvedl mladý Jihočech. Pousmějete se, že tohle je přeci samozřejmost? Není. „Loni jsme se v kabině hodně mačkali a já se jako třetí brankář do ní ani nevešel. Musel jsem se pak převlíkat v takové malé kabince bokem,“ přidá úsměvnou vzpomínku na šampionát před rokem.
Jiné je to ve Švédku i s bydlením. Zatímco na bratislavském mistrovství bydlel český výběr přímo u haly, letos má svůj hlavní tábor v centru města v hotelu Scandic Park. „Největší rozdíl je v tom, že jsme loni nemuseli nikam dojíždět a chodili na tréninky i zápasy pěšky,“ vysvětluje Kovář. To letos neplatí a cesta autobusem na trénink i zápas zabere zhruba 20 minut. Obě varianty bydlení ale mají svá pro i proti. „Máme klid od hokeje, ale to cestování zabere docela dost času každý den. Hlavně v zápasové dny je to znát,“ dodává. On sám jinak bydlí na pokoji se svým mladším bratrem Janem. „Máme tu docela pohodu. Hrajeme fotbálek na playstationu, koukáme na hokej a taky na filmy,“ popisuje náplň ve volném čase s úsměvem Jakub Kovář.
Vzdálenost, kterou musí centrem Stockholmu projet čeští hokejisté do haly.