22.04.2011, Petr Lundák

Milan Gulaš: V play-off chyběl tahoun, ani já jsem jím nebyl

Č. B u d ě j o v i c e - Patřil k tomu nejlepšímu, co se v uplynulé sezoně v dresu českobudějovického celku HC MOUNTFIELD prohánělo po ledě. V základní části nasázel úctyhodných třiadvacet gólů a k nim přidal jedenadvacet asistencí, což udělalo 44 bodů v jedenapadesáti zápasech. I když v play-off proti Vítkovicím jeho forma pohasla, přesto si Milan Gulaš vysloužil pozvánku do reprezentace. Na mistrovství světa se však nepodívá.

Před pár dny jste se vrátil od reprezentačního týmu. Jak byste zhodnotil vaše působení v nároďáku?
Už dříve jsem měl signály, že bych měl po sezoně pokračovat v reprezentaci a byl jsem rád, že mě zase pozvali. Už jenom trénovat se špičkovými hráči z Evropy je perfektní zkušenost, ale věděl jsem už do čeho jdu. Nebyl jsem vyjukaný a mým cílem bylo, udržet se v reprezentaci co nejdéle. Cíl tedy byl se dostat na domácí zápasy se Švýcary. Věděl jsem, že potom pojedu domů, protože se kádr rapidně měnil.

Zkuste tedy popsat odehrané zápasy. Celkově nepředvedl národní tým špatné výkony, že?
Myslím si, že první Euro Challenge Cup nedopadl vůbec špatně. Skončili jsme druzí, ale v posledním zápase jsme hráli o celkové vítězství na turnaji a také jsme za stavu 2:2 vyndavali gólmana z brány! Někteří lidi si asi museli myslet, že jsme se zbláznili. (s úsměvem) První zápasy s Nory byly nejsnažší, co se týká rychlosti hry. Ale střetnutí byla dost úporná. Norové dobře bránili. Hrají pod kanadským trenérem, tak se snaží hrát kanadský styl hokeje. V Bělorusku už to bylo o něčem jiném, a to i z hlediska diváckého. I samotné zápasy měly jiný náboj. Bělorusové hrají technický hokej nahoru a dolů. Utkání se Švýcary byla asi nejtěžší. Oni hrají dobrý hokej.

Jak hodnotíte zápasy z osobního hlediska?
Vcelku pozitivně. Dostával jsem na ledě dost prostoru, akorát jsem neproměnil šance, které tam byly a bylo jich docela hodně. Z tohoto hlediska mě účast v repre mrzí.

Pojďme se zase vrátit zpět do Českých Budějovic, kde jste bojovali s Vítkovicemi o postup do semifinále. Předpokládám, že smutek z vyřezení asi už přebolel.
To ano, přebolelo to. Ale pokud se člověk nad tím zamyslí, tak vás to musí pořád mrzet. A já to budu opakovat pořád dokola, my jsme z těch šesti zápasů byli ve čtyřech lepší než soupeř, akorát nás trápila koncovka. Je tedy fakt, že Roman Málek chytil na play-off vynikající formu. On dotáhl Vítkovice do finále. Na něm jsme si opravdu vylámali zuby, to si myslím já.

Vy osobně jste v základní části také chytil neskutečnou fazonu. Střílel jste jednu branku za druhou, ale pak přišlo play-off. A tam se nejproduktivnější hráč HC MOUNTFIELD zastavil. Čím si to vysvětlit?
Vysvětlit... (na chvíli se zamyslí) Ono play-off je totiž opravdu úplně o něčem jiném. Tam se hraje na krev a také trenéři soupeřů si na vás dávají pozor, stavějí na vás speciální hráče. Třeba já jsem měl neustále na zádech vítkovického Sýkoru, který se ode mne nehnul! Ani jsem se necítil v nějaké perfektní formě, prostě to přišlo jedno s druhým. A celkově náš tým v play-off nenašel střelce nebo toho, kdo by měl ten správný lauf. Krásným příkladem je Růžička z Třince, který dal snad sedmnáct gólů za třináct utkání, což je neuvěřitelné! Prostě podobná osobnost u nás nebyla. A já jsem to také nebyl. Tahoun týmu je v play-off hrozně důležitý.

Ale spousta lidí si myslela, že přes Vítkovice českobudějovický tým může přejít.
Rozhodně to byla škoda, to bezesporu. Chleba se lámal asi v pátém zápasu, který rozhodly až nájezdy. Vzpomínám si, že v prodloužení jsme tam měli vyložené tutové šance na gól, ale tohle rozhodlo. Teď už se soustředím na novou sezonu, i když mě pořád vypadnutí mrzí.

A jak byste zhodnotil celkově uplynulou sezonu. Asi úspěšně, že? Protože kádr se změnil docela podstatným způsobem a v neposlední řadě oznámil konec tesně před začátkem sezony Roman Turek.
Ano, Edův konec zaskočil hodně lidí nejen okolo hokeje. Ale Eda věděl, co dělá. My máme super gólmana, který nás podržel celou sezonu a Kuba se teď dostane i na mistrovství světa, což je perfeketní. Ale k týmu... Vedení obměnilo kádr a nikdo nevěděl, co to udělá, hlavně jsme chtěli jít do play-off. Osobně si myslím, že to byl vynikající krok vedení klubu, který nastartoval mladou krev. A začátek sezony byl opravdu famózní. Nikdo určitě nečekal, že bychom mohli být i první! Pak přišel trošku útlum. Věděli jsme, že je hrozně těžké si udržet výherní fazonu. Naštěstí jsme krizi zastavili docela brzo a pak se nám podařilo se dostat do šestky, takže se sezonou spokojenost.

Je tedy na co navazovat?
Určitě! Je sice co zlepšovat, ale také je vidět, že tým na dobrý hokej máme. Hlavní je chuť současného kádru do hokeje, takže o další rok nemám vůbec strach.

Co vás osobně teď v nejbližších dnech čeká? Kdy se připojíte k týmu na letní přípravu?
Zatím jsem ještě nemluvil s trenérem, ale v minulém roce to bylo podobné, takže si dám tři až čtyři neděle volno, abych si odpočinul. Sezona byla opravdu náročná a dlouhá, mám odehráno nějakých osmdesát zápasů, což je opravdu hodně. Tělo teď musím zregenerovat a pak se ke klukům přidám.

V médiích se objevily zprávy, že o vás mají zájem ruské kluby. Lze tyto informace nějak doplnit?
(zasměje se) Nějak detailně bych to nechtěl rozvádět. Mám platnou smlouvu v Budějovicích, takže pokračuji normálně za Budějovice. Ale jestli se obě strany dohodnou na odstupném, odchodu bych se nebránil.