27.05.2010, Petr Novotný

Masér Vlašic se v kabině jen mihl. Nástup má v pondělí

Č. B u d ě j o v i c e - Masér českobudějovického HC MOUNTFIELD Pavel Vlašic už je rutinér. Ví, jak se slaví zlato z mistrovství světa, jaké jsou finálové duely, návraty do Čech a cesty pro pocty k primátorovi. Má to v malíku, protože podobné akce už několikrát prožil. Má doma čtyři medaile, kterým patří stejné místo. Nefavorizuje. „Ovšem jestli u reprezentace skončím, vzpomínat budu ze všeho nejvíc asi na tu letošní,“ říká Pavel Vlašic po návratu domů.

Čtyři zlaté a jedna bronzová. Slušné vysvědčení

Ze všeho nejradši musí mít Pavel Vlašic německy mluvící země. Jinak to nejde. A pokud bude někdo chtít, aby s úsměvem na rtech vzpomínal, musí na něj mluvit ruštinou. Budějovický masér je u reprezentace desátým rokem a první kulaté jubileum oslavil ziskem titulu mistrů světa. Nebyl to první úspěch. Jeho medailové žně začaly v roce 2000. „V Petrohradě jsem byl na mistrovství světa poprvé a hned se nám povedlo zvítězit,“ vzpomíná Pavel Vlašic.

Měl tedy podobný start jako budějovický obránce Petr Gřegořek, který se hned na první akci dočkal toho největší ocenění. A nezůstalo jen u jednoho. Rok 2001 a německý Hannover pro něj byl dalším zlatým triumfem, rakouská Vídeň v roce 1995 také a o rok později bral bronz na zimní olympiádě v Turíně po souboji s Rusy. Od té doby jezdil Vlašic trpělivě na vrcholné hokejové akce. Staral se o pohodlí českých hokejistů, brousil jim brusle a sledoval, jak v rozhodujících okamžicích sny o úspěchu mizí v nedohlednu. Až do letošního května.

„Bylo to hodně těžké, ale jsem rád, že se to povedlo,“ nezakrýval svou radost Vlašic. „Ten letošní začátek byl, jaký byl. Zápasy s Francií a s Norskem, ty duely s relativně slabšími soupeři jsou vždycky ošidné. Pak ale přišlo střetnutí se Švédskem a kluci ukázali, že mají sílu a podařilo se nám dotáhnout celé snažení do šťastného konce,“ hodnotil.

Šampionát měl pro české hokejisty dvě tváře. Tou první byla obrovská kritika po duelech s Norskem a Švýcarskem. Tou druhou zase vynášení do nebes po úspěších se silnými soupeři v rozhodujících fázích turnaje. Jak pozoroval Vlašic náladu hokejistů v těchto důležitých momentech? „Jak se prohrálo s Norskem, kluci z toho byli hodně špatní. Pak se šlo na to Švédsko a už chování hráčů před zápasem hodně napovídalo, že to může dopadnout dobře. Každý byl soustředěný, mluvil o vítězství. Hráči se v kabině otevřeně bavili o tom, že Švédy porazí a nic jiného si nepřipouštěli,“ přibližoval Vlašic minulé události.

Medaile hodnotí stejně

Ta letošní byla už čtvrtou zlatou medailí Pavla Vlašice z mistrovství světa. Každou má doma vystavenou a nedělá mezi nimi velké rozdíly. „Každá má svoji cenu. Přiložím ji k těm ostatním a všechny pro mě znamenají podobné zážitky,“ přiblížil Vlašic. Ovšem té letošní se přeci jen může dostat výsadního postavení.

Po skončení šampionátu se začínala přetřásat informace, že staronový kouč Alois Hadamczik chce u reprezentace vybudovat i nový realizační tým. To by pro Pavla Vlašice mohlo znamenat přerušení činnosti u národního týmu. „Co k tomu říct? Ty řeči samozřejmě vnímám. Nevím, kde se vzaly. Bude záležet na trenérovi. Jestli se rozhodne obměnit i realizační tým a já skončím, budu alespoň rád, že jsem mohl být čtyřikrát u vítězství na mistrovství světa,“ pokrčil rameny Vlašic.

Ovšem až vyprchá mistrovská euforie, čeká na Pavla Vlašice zase každodenní práce u hokejistů HC MOUNTFIELD, kterým právě probíhá příprava na nadcházející sezonu. Stavil se na stadionu už začátkem týdne, hned po návratu z Německa a dohodl se s trenéry, že nastoupí zpět do práce o nadcházejícím pondělí. Extra dlouhou dovolenou si tak neužije.

A co říkal dlouhouletý člen realizačního týmu českobudějovického mužstva na řadu změn v kádru? „Objevil jsem se v kabině, šli proti mně nějací kluci a říkají dobrý den. Tak jsem se ptal kolegy Petra Bezpalce, kdo to byl a on na mě začal sypat jména. Jen jsem mávnul rukou a těším se na pondělí až oficiálně poznám kluky, o které se budu starat,“ usmíval se Pavel Vlašic.