20.05.2007, Tomáš Zetek

Bez šance na extraligu nejsem, záleží jen na mně, tvrdí Jiří Hanzal

Č. B u d ě j o v i c e – Na kontě má dvacet extraligových startů v dresu českobudějovického mužstva. Uplynulou sezonu strávil v Jihlavě. Jiří Hanzal se těšil na play-off první ligy, v němž šlo poprvé v historii o přímý postup do nejvyšší soutěže. Radost mu však překazilo zranění kolenních vazů. „Byl to předposlední zápas před play-off proti Třebíči. Stalo se to v osobním souboji s protihráčem,“ vzpomíná ne černou chvilku dvaadvacetiletý útočník, starší z bratrské dvojice talentovaných mladíků. Nyní je v přípravě s týmem HC MOUNTFIELD a bude se prát o další extraligovou šanci. Když se mu to nepovede, přesune se opět do Jihlavy.

V první lize už jste působil v minulém ročníku v dresu Třebíče a Vajgaru Jindřichův Hradec. Věděl jste tedy do čeho jdete, že?
Určitě věděl a nic mě nepřekvapilo. Na druhou stranu jsem mladý a dost jsem se toho přiučil.

To znamená, že jste byl v Jihlavě spokojený?
Dá se říct, že spokojený jsem byl až ve druhé polovině sezony. Ale mělo to svoje mouchy.

Jaké?
Nepadl jsem si do oka s trenérem.

A to bylo hned, když jste do Jihlavy přišel?
Ne. Ze začátku nás trénoval pan Chalupa. Ten si mě do Jihlavy přivedl. Pak přišel pan Vlk a pod jeho vedením jsem trávil na ledě strašně málo času. Je třeba říct, že jsem na tom měl podíl i já, protože se mi zase tolik nedařilo.

A už jste se dokázali s trenérem shodnout a najít společnou řeč?
Dosavadní kouč v Jihlavě po sezoně skončil a na jeho místo nastoupil pan Tomášek. Vůbec ho neznám, ale doufám, že spolu najdeme společnou řeč. Hlavně doufám, že mě bude chtít využívat v přesilovkách a oslabeních, abych byl vytíženější. Pak se samozřejmě hraje daleko lépe, když má člověk prostor.

V sezoně 2005/2006 jste si zahrál za České Budějovice mimo jiné čtyři zápasy v play-off. Absolvoval jste po trenérem Jandačem i celou přípravu. Nakonec jste se ale stěhoval do Jihlavy…
V Budějovicích jsem byl třináctý útočník, tak mě poslali do Jihlavy, abych hrál. V mém věku potřebuji hrát i za cenu, že je to o soutěž níž. Trenér mi řekl, že když budou zranění hráči v Budějovicích, tak si mě stáhne zpátky. Nakonec hráli kluci skoro celou sezonu v kompletním složení. Zranil jsem se akorát já, na konci sezony.

Co se vám stalo?
Přetržený přední křížový vaz v koleni. Ještě chodím na rehabilitaci a jen tak tak stihnu jít s klukama na led.

Jak se vám zranění přihodilo?
Byl to předposlední zápas před play-off proti Třebíči. Stalo se to v osobním souboji s protihráčem.

Byl to faul nebo prostě nešťastná náhoda?
Faul určitě ne. Byla to smůla.

Takže čtvrtfinálovou porážku od Ústí nad Labem 0:4 na zápasy jste sledoval jen z tribuny?
Přesně tak. Strašně moc jsem chtěl play-off hrát. Cítil jsem formu. Moc mě mrzelo, že jsem nemohl zasáhnout do boje. Zranění přišlo nevhod.

Vzhledem k výsledku série vás to ale zase tak mrzet nemuselo, ne?
Ústí je zkušené mužstvo a není náhoda, že postoupilo do extraligy. Mrzelo mě to ale i přes tu porážku. Play-off je vrchol sezony. Poctivě jsem se na to připravoval a nakonec jsem si nemohl zahrát.

A proč jste vlastně zamířil na začátku sezony na střídavý start do Jihlavy, když jste loni působil v Třebíči?
Ani nevím. Prostě mi jednoho dne řekli, abych jel do Jihlavy, tak jsem jel. Jsem za to rád, že jsem tu mohl hrát. V Jihlavě jsou lepší podmínky než v Třebíči. Sice skončili před námi, ale v sezoně jsme je třikrát porazili, což mě potěšilo.

Jihlava a Třebíč, to je jako Sparta a Slavia. Nepředhazoval vám někdo, že jste tam loni hrál?
To ne. Z loňského jihlavského kádru hrálo osmdesát procent kluků v Třebíči, takže to bylo v pohodě. Ale ty zápasy s Třebíči jsem si fakt užíval. Na derby přišlo vždycky hodně lidí a to se pak hraje super.

V současné době máte smlouvu v Českých Budějovicích?
Ano. V Jihlavě jsem, stejně jako v minulé sezoně, na střídavý start.

Kde tedy absolvujete přípravu, až se uzdravíte?
Připravuji se zatím s Budějovicemi. Začali jsme stejně jako Jihlava 2. května. Mám úlevy v tréninku, ale co jde, tak se snažím absolvovat s týmem. Mám zakázáno běhat, skákat, hrát fotbal a podobné věci. Místo toho jezdím na kole a posiluji. Trenér Jandač mi vždycky řekne, co mám dělat. Je to trochu odlišný způsob přípravy, než na který jsem byl zvyklý, ale mám z toho dobrý pocit. Příprava je hodně kvalitní.

Jaká je šance, že se nebude opakovat loňský rok, kdy jste byl záhy po začátku sezony uvolněn do Jihlavy na střídavý start?
Nevím, jaká je šance, ale když budu hrát dobře, tak si mě Budějovice vytáhnou do kádru. Bez šance rozhodně nejsem, záleží jen na mě.

U A-týmu HC MOUNTFIELD teď dělá asistenta trenéra Milan Černý, jenž vás trénoval v juniorce. Myslíte, že to pro vás může být výhoda?
To si nemyslím. Sice mě zná, ale bude záležet jen a jen na mě, jak se ukážu v přípravných zápasech.